O Nás

Historie

První luterské sbory v Česku vznikaly ve dvacátých letech 16. století. Na Těšínsku se reformace objevila již za života dr. Martina Luthera. V těšínském knížectví Václava Adama vznikla v roce 1568 církev augsburského vyznání.

V roce 1594 byl postaven v Těšíně první evangelický kostel. Po smrti kněžny Alžběty Lukrécie nastalo nejhorší období, tzv. doba protireformace. Luteráni byli pronásledováni a byli nucení scházet se na tajných místech.

Dne 13.10.1781 vydal císař Josef II. Toleranční patent, který povoloval existenci pravoslavné církve a církví augsburského a helvetského vyznání. Evangelíci mohli zakládat nové sbory a stavět domy modlitby.

Na základě tolerančního patentu vznikla Evangelická církev augsburského vyznání, která se v roce 1918 spojila s Evangelickou církví helvetského vyznání a vytvořila Českobratrskou církev evangelickou.

Po rozdělení Slezské církve evangelické augsburského vyznání v roce 1991 se oddělila podstatná část věřících a v roce 1995 byla registrována jako Luterská evangelická církev augsburského vyznání v České republice.

Roku 2003 vznikl nový sbor této církve v Praze. Již v úvodu zmíněné problémy daly podnět k registraci Luterské evangelické církve augsburského vyznání.

Působení v České republice

Luterská evangelická církev augsburského vyznání působí na území dnešního Slezska v Moravskoslezském kraji. Sídlem biskupství je Bystřice, kde se nachází i největší farní sbor LECAV.

Bohoslužby a církevní obřady se konají v Bystřici, v kostelíku v Nýdku a kaplích v Košařiskách a Karpentné. Další sbor působí v Českém Těšíně a okolí, v Hrádku ve Slezsku a v Třinci.

Luterské kaple, kostelíky, kostely (chrámy)

Luterské kaple, kostelíky a kostely se vyznačují určitou střídmostí a menší okázalostí, například v porovnání s katolickými kostely. Ústředním místem kostelů je oltář, který se odlišuje od jiných církví svým uzpůsobením a funkcí. Nad ním jsou zpravidla umístěny dvě desky Desatera. Většinou nalevo od oltáře bývá umístěna kazatelna. Loď je dělena na dvě části. V horní části bývají ochozy (pavlače) a oproti oltáři jsou umístěny varhany. V boční části se nachází sakristie.

Symboly a znaky (znamení)

Symboly a znaky mají v církvi vlastní tradici a význam. Svými kořeny sahají do Písma svatého a rovněž do tradic historie církve.

• Prvním znakem, vlastně kryptogramem křesťanů byla ryba (řecky ICHTYS – Jézús Christos Theú Hyios Sóter), Ježíš Kristus Boží Syn a Spasitel.
• Znamení kříže je nejčastější a nejdůležitější symbol Kristovy oběti, obecněji veškerého křesťanství.
• Významným symbolem všech luteránů je Lutherova růže.
• Beránek označuje symbol Krista v jeho obětní roli. Rovněž značí nevinnost, mírnost, trpělivost a pokoru.
• Kalich je tradiční zlatá nebo stříbrná nádoba obsahující víno při slavení svátosti oltářní.
• Holubice přestavuje křesťanský symbol Ducha svatého.
• Loď znamená, že církev je jako loďka, v níž křesťané naleznou bezpečí a jež je doveze ke spáse.
• Kotva představuje křesťanský symbol naděje.
• Vinná réva je běžný symbol Krista a křesťanské víry.

Barvy v církvi

Hluboký symbolický význam v církvi při bohoslužbách mají barvy:

• Bílá barva je barvou světla, čistoty a nevinnosti. Užívá se o svátku Božího narození a o Velikonocích.
• Červená je barvou ohně a lásky. Užívá se mj. o svátcích Seslání Ducha svatého, výročí církve, mučedníků apod.
• Zelená je barvou stvoření a naděje. Užívá se nejdéle v průběhu církevního roku, kdy církev žije nadějí.
• Fialová barva je barvou přípravy a pokání užívané v adventu a v postě.
• Černá je barvou smuteční, užívanou o pohřbech a ve Velký pátek.
• Blankytná barva je barvou čistoty a nevinnosti.